Historie

Možná jste už zaslechli něco o kombuše, čajové houbě. Možná se o ní chcete dozvědět něco víc; možná právě pro vás jsem napsala tento článek.

   Na území bývalého SSSR po roce 1945 rychle stoupal počet nádorových onemocnění. Při vyhodnocování četnosti tohoto onemocnění se brzy začalo jevit nápadným, že ve dvou krajích (Solikamsk a Beriozniki) na středozápadním Uralu se téměř neobjevuje, a když, tak jen u přistěhovalců. Byly ustaveny dvě výzkumné skupiny, které měly za úkol zjistit příčinu této zvláštní odchylky. Nejprve bylo porovnáváno životní prostředí v této oblasti s oblastmi jinými, avšak zjistilo se, že zde nejen že není lepší, ale že je dokoce ještě horší v důsledku znečišťování životního prostředí závody s vysoce škodlivými odpady z výroby draslíku, olova, rtuti a azbestu. Laboratorní rozbory účinku průmyslových emisí prokázaly, že tyto dvě oblasti jsou na tom skutečně hůře než leckteré jiné. Lesy a řeky zde umíraly tak jako v jiných oblastech Ruska. Zde tedy vysvětlení být nemohlo. Zkoumaly se dále aspekty jako úroveň bydlení, stravovací zvyklosti, náročnost a hygiena práce, využití volna, doba spánku, věk atd., ale ani zde se nezjistily rozdíly při srovnání se zbytkem Ruska. Konzumace alkoholu a nikotinu se též nijak nelišila od ostatních oblastí, ovšem v této souvislosti zde jeden rozdíl přeci jenom byl: navzdory alkoholismu zde byla podstatně lepší morálka než na ostatním území, delikty z opilství byly mimořádně řídké. Zdálo se, že zdejší lidé snesou více alkoholu, aniž by se opili (ve skutečnosti jim pomáhala kombucha - urychluje totiž odbourávání alkoholu z krve). Navíc pracovních neschopností z důvodu nemoci zde bylo výrazně méně, dokonce byly překračovány pracovní normy.
   Výzkumníci si lámali hlavu, v čem vězí tyto jasné rozpory mezi příčinami a důsledky. Jak to bývá, pomohla náhoda: Vedoucí lékař jedné z výskumných skupin šel navštívit jednu sledovanou rodinu, doma však byla jen babička, která ho pozvala dál a pohostinně mu nabídla šálek studeného čaje. Lékař byl udiven nápojem, který měl výbornou chuť, nicméně mu byl neznámý. Babička mu ochotně vysvětlila, že to je čajový kvas, který "dělá" čajová houba. Načež mu v komoře ukázala deset velkých kameninových nádob, přikrytých plátnem, po jehož okrytí lékař spatřil ploché okrouhlé útvary, které mu připomínaly medúzy. Babička lékaři vysvětlila, jak probíhá příprava kombuchového nápoje. Prozradila mu, že v celé oblasti Solikamska by nenašel rodinu, která by tento chutný a zdravý nápoj nekonzumovala. Je to prý už tradice, která trvá staletí. Houbu prý věnovali Číňané (kteří ji zase získali od Japonců) ruskému carovi, který ji pak poskytl "lidu chorému", aby si každý mohl doma připravovat léčivý nápoj (jiná verze říká, že mu kombuchové víno příliš nechutnalo, a tak ho poskytl prostým lidem, aby ho pojali jako náhražku za pravé víno).
   Tak byla znovuobjevena kombucha a po prozkoumání a potvrzení léčivých účinků se rozšířila na Západ, kde je čím dál tím víc populární.



Co je to kombucha?   
   Kombucha je symbiózní kultura kvasinek a bakterií, v největší míře ji tvoří Schizosaccharomyces pombe (kvasinka) a Acetobacter xylinum (bakterie). V menším množství jsou zde zastoupeny i Bacterium xylonoides a Bacterium gluconicum a ve stopových množstvích ještě jiné bakterie a kvasinky. Každá houba má trochu jiné složení, které se mění s podmínkami. Houbu jako takovou tvoří celulóza, vytvořená octovými bakteriemi (Acetobacter xylinum).
 

   Kombuchový nápoj

   Kombuchový nápoj je nejen vysoce zdraví prospěšný, ale také chutný. Tomu sice asi většina lidí, dokud ho neochutná, neuvěří (i já jsem o tom značně pochybovala :) ), ovšem je to fakt. Má sladkokyselou chuť, která závisí na mnoha faktorech, liší se však hlavně podle délky kvašení. Nejprve chutná jako sladké šumivé víno (po 3 dnech), když ho necháme kvasit o trochu déle, připomíná Vineu (asi po 7 dnech), později (asi po 9 dnech) se podobá bílému vínu a po ještě delší době je z něj ocet. Často se liší i množství oxidu uhličitého, a tak někdy získáte krásně šumivý nápoj, jindy v něm najdete sotva pár bublinek. Výrazný vliv na chuť má i druh použitého čaje. Souhrnem, dá se říci, že nikdy se vám nepodaří získat přesně stejnou chuť nápoje a prakticky vždy je výsledek malým překvapením. Že je nápoj poživatelný, je už jasné. To však není hlavní důvod, proč ho pít. Jaké tedy obsahuje látky, že je tak cenný?
   V první řadě to jsou organické kyseliny. V kombuchovém nápoji je jich řada, přičemž nejdůležitější jsou kyselina glukónová a glukurónová. Další jsou kyselina L-mléčná (+) (tj. pravotočivá), octová, šťavelová, usninová, listová, uhličitá, L-askorbová (= vitamín C) a další. Z vitamínů kromě C obsahuje ještě B1, B2, B3, B6 a B12. Dalšími složkami nápoje jsou alkohol a oxid uhličitý. Jak tyto jednotlivé látky působí na organismus člověka?



Účinky kombuchového nápoje na organismus člověka   

Odborná literatura uvádí celou škálu příznivých účinků na organismus. Mezi nemoce či poruchy, které kombucha léčí či alespoň zmírňuje, patří:
artritida, aterioskleróza, bolesti hlavy a údů, cukrovka (působí jako profylaktikum), dna, duševní poruchy, furunkulóza, hemeroidy, kloubový revmatismus, kožní vyrážky a onemocnění (tehdy se doporučuje přikládat obklady z kombuchového nápoje), ledvinové kameny, mandle (záněty - doporučuje se kloktat kombuchovým nápojem), menstruační bolesti (upravuje i menstruační cyklus), nervozita, nervové poruchy, plísně, podráždění žaludeční sliznice, rakovina (jako prevence i léčba, obzvláště v raném stádiu, jsou však doloženy i případy vyléčení již metastázujících nádorů (kombuchový nápoj totiž podněcuje produkci interferonu)), stres, vápenatění cév, ledvin a mozkových kapilár, skleróza multiplex, trombóza, únava, úplavice, vysoký krevní tlak, zácpa, záněty (vnitřní i vnější), zažívací potíže, žaludeční potíže

Její účinky jsou:
antibiotické, antitoxické, diuretické (při otocích), imunostimulační, odstraňuje jedy z organismu (o tom konkrétněji za chvíli), povzbuzuje a harmonizuje látkovou výměnu (metabolismus), čímž přispívá k pročištění organismu, uvádí do rovnováhy kyseliny a zásady v organismu, regeneruje buněčné stěny, normalizuje pH krve, reguluje střevní flóru, reguluje trávení, potlačuje hnilobné bakterie ve střevech, podporuje činnost žláz s vnitřní sekrecí

Souhrnem, působí na organismus jako celek, navozuje rovnováhu, zlepšuje tělesnou kondici (oddaluje stárnutí a zmírňuje stáří).

Při pokusech na rostlinách se ukázalo příznivé působení na geny, a to bez vedlejších účinků.

Nyní více o některých základních složkách kombuchového nápoje:

Kyselina glukurónová
Jednou z nejprospěšnějších složek kombuchového nápoje je kyselina glukurónová. Zdravá játra ji vyrábí v relativně dostatečném množství; relativita je v tom, že naše tělo (obzvláště pokud žijeme v industriálních zónách) je atakováno takovou dávkou škodlivin, že je tělo vlastními silami nedokáže odbourat. Škodliviny se ukládají v tukových tkáních a potom dělají v těle "neplechu". Kyselina glukurónová v tomto případě odvádí perfektní práci: váže na sebe škodlivé a odpadní látky nahromaděné v těle a ledvinách, které se tak mění na konečné produkty látkové výměny, a odvádí je s močí z těla. Důležité přitom je, že jedy vázané kyselinou glukurónovou se nemohou znovu resorbovat do organismu. Takto pročišťuje organismus a povzbuzuje správnou funkci imunitního systému.
Podporou látkové výměny v těle se potlačuje až odstraňuje nadměrná tvorba tuku (tuk je nežádoucí nejen kvůli nadváze, ale i proto, že se v tukových tkáních se usazují jedy). Navíc, mikroorganismy z nápoje rozpouštějí a tím pádem z těla odstraňují kyselinu močovou a cholesterol.
Kyselina glukurónová je ve vázané formě základem důležitých polysacharidů jako je kyselina hyalurónová (základní látka vaziva), chondroitinsulfát (základní látka chrupavek), mukoitinsulfát (základ žaludeční sliznice a oční skloviny) a heparin. Proto se kombucha s úspěchem používá při oslabení vaziva, při artróze, artritidě, při poškození žaludeční sliznice a bolestech oční skloviny. Pomáhá také při trombózách a při tromboflebitidách. Dle doporučení lékaře zabývajícího se jejím výzkumem by nápoj měli pít nemocní po infarktu, s anginou pectoris, lidé potýkající se se stresem.
Kyselinu glukurónovou se doposud nepodařilo vyrobit synteticky - právě proto je kombuchový nápoj, který ji obsahuje, tak cenný.

Kyselina L-mléčná (+)
ad rakovina: Kyselina L-mléčná (+) se téměř nevyskytuje v tkáních nemocných rakovinou. Pokud ona v tkáních dominuje, rakovina nevznikne. Pokud je však v tkáních směs (tzv. racemát) D-L-kyseliny mléčné (= porovnatelné množství jak pravotočivé, tak levotočivé mléčné kyseliny (= D-kyselina mléčná (-)), jejich směry otáčení se navzájem ruší), tento racemát podporuje vznik rakoviny.

   Kombuchou prý byl léčen i prezident Reagan. V roce 1983 bylo oznámeno, že onemocněl zhoubným nádorem, který posléze metastázoval. Chemoterapie nezabírala, proto se jeho ošetřující lékaři uchýlili k "lidovému léčitelství" - od Alexandra Solženicyna, žijícího v USA, si vyžádali podrobné informace o jeho úspěšném léčení svého nádoru, které popsal ve své autobiografické knize. Byl léčen (ve skutečnosti to vlastně bylo v rámci pokusů na vězních a lidech v pracovně-výchovných táborech, kde se zkoumaly účinky kombuchy na nemocných rakovinou) v sovětském pracovním táboře kombuchovým nápojem a jeho pokročilá rakovina (nádor už metastázoval) byla vyléčena. Reaganovi lékaři si pak opatřili několik kombuch a začali prezidenta léčit, pil denně 1 litr nápoje. Od té doby byly zmínky o jeho rakovině stále zřídkavější a v roce 1993 se údajně Reagan už zase těšil dobrému zdraví.

 

   Kvasný proces

   Kombuchu lze bez nadsázky přirovnat k malé chemické továrně. Po čas "výroby" probíhají v tekutině složité biochemické procesy látkové přeměny, jejichž výsledkem jsou látky uvedené o něco výše v článku.
   Na začátku procesu jsou kvasinky: Živí se cukrem a vylučují alkohol a oxid uhličitý (část z něho reaguje s vodou a výsledkem je kyselina uhličitá). Potom nastupují bakterie, ty skvašují alkohol na organické kyseliny. V rosolovité hmotě houby octové bakterie zpracovávají cukr na celulózu a tím přispívají k růstu povrchové vrstvy čajové houby.
   Co se týče obsahu kyselin, v prvních čtyřech dnech jich vznikne jen malé množství, to se pak začne rychle zvyšovat až po patnácti dnech kulminuje a začíná stagnovat. Konkrétně to znamená, že po osmi dnech má roztok zhruba 2g kyselin na litr, po deseti dnech 3g a po patnácti dnech 6g.



Návod na přípravu kombuchového nápoje   

Potřebujete: kombuchu, vodu (já osobně preferuji kupovanou před vodou z kohoutku), cukr (70-100 g = čtyři vrchovaté polévkové lžíce na litr vody), černý čaj (5 g = vrchovatou čajovou lžičku na litr vody), nádobu ze skla, porcelánu či keramiky s širším otvorem (doporučuji třílitrovou zavařovací lahev na okurky), prodyšnou tkaninu (několik vrstev gázy nebo čistý kapesník), gumičku.

Postup: Vodu převaříme. V části necháme vylouhovat čaj (10-15 minut), zbylou nalijeme do připravené nádoby (kterou dobře vymyjeme či ještě lépe spaříme zevnitř vroucí vodou). Pak přilijeme vylouhovaný čaj. Až voda vychladne tak, že je mírně teplá až vlažná, nasypeme do ní cukr. Až se rozpustí, přidáme trochu kombuchového nápoje (aby tvořil asi 10% výsledného množství tekutiny). Pokud kombuchový nápoj vyrábíme poprvé, přidáme místo toho trochu převařeného octa (asi 2-4 polévkové lžíce na litr). Potom na hladinu položíme houbu, nádobu zakryjeme tkaninou, zagumičkujeme a na 8-10 dní dáme na stinné teplé místo.

Po této době je třeba nápoj slít. K tomu
potřebujete: Čisté skleněné či plastikové lahve, větší trychtýř (slovensky lievik), sterilní gázu (nejlépe nastříhanou, 10x10 cm), naběračku.

Postup: Z nápoje vyndáme houbu, propláchneme ji pod vlažnou tekoucí vodou, abychom odstranili všechny odumřelé části (tmavě hnědá vlákna a skvrny) a položíme ji na čistý talíř. Do trychtýře dáme asi čtyřvrstvý čtverec gázy (když je vrstev málo, nápoj je nedostatečně přefiltrovaný, když jich je moc, špatně protéká). Přes trychtýř naléváme nápoj přímo do lahví, které poté dobře uzavřeme a uskladníme na chladné místo, nejlépe do ledničky (nápoj déle vydrží a na hladině kapaliny se nezačne tvořit nová kombucha; navíc aktivní kvasinky by nápoj dále okyselovaly, čímž by se stal ne příliš chutným). Prázdnou nádobu na výrobu nápoje dobře vymyjeme a můžeme hned začít s výrobou nápoje nového.

Je nasnadě, že při manipulaci s kombuchou a nástroji k přípravě nápoje musíme dbát na čistotu!!

V postupu přípravy je uvedeno několik instrukcí, které si žádají vysvětlení. Tak tedy:
Cukr: Nejlépe je používat normální bílý cukr. Náhradní sladidla jako třtinový cukr či med se nedoporučují, a to z tohoto důvodu: Kromě sacharidů obsahují i jiné látky, které brzdí vývin mikroorganismů čajové houby a nezabezpečují jim dostatečný přívod energie, který potřebují ke správnému fungování. Navíc med má bakteriostatický účinek (= potlačuje růst bakterií), přitom mezi nimi nerozlišuje, a tak zabraňuje rozmnožování i užitečných bakterií kombuchy, čímž ji po nějaké době zahubí.
   Laicky řečeno, tato náhradní sladidla kvasinkám "nechutnají" a výsledkem je, že nápoj má pak nejen horší chuť a vzhled, ale hlavně menší množství prospěšných látek, pro které se vlastně vyrábí.
   Umělá sladidla nelze použít vůbec, a to z jasného důvodu: Jsou sice sladké, ale neobsahují sacharidy a tudíž nemohou sloužit jako výživa pro kombuchu.

Čaj: Nejlépe je používat černý čaj. Sice je možné připravovat kombuchový nápoj i z čaje zeleného či bylinkového, ale vzhledem k tomu, že kombucha potřebuje určité látky (hlavně minerální soli a dusík), které černý čaj má a zelený ani bylinkový ne, měl by se používat čaj černý. Navíc, éterické oleje některých bylin mají bakteriostatický či dokonce baktericidní (= zabíjí bakterie) účinek, takže to s kombuchou může dopadnout jako v případě medu. Byliny mohou obsahovat i nevítané mikroorganismy, které nemusí být během louhování čaje zničeny. Mohly by pak čajový nápoj pokazit. Ohledně alternativ černého čaje tedy platí to samé co u alternativ bílého cukru: Kombuše to neprospěje a výsledkem bude menší množství zdraví prospěšných látek ve výsledném nápoji.

 

   Kdy je možné nápoj pít, a v jakém množství?

   Názory na to, jak dlouho by se měla kombucha nechat "pracovat", se různí. Záleží totiž na tom, zda více preferujete chuť nápoje či jeho účinky na zdraví. Pokud vám jde více o chuť, můžete nápoj slít už po třech dnech, tehdy se podobá jemnému šumivému vínu. Ovšem v této době obsahuje jen málo užitečných kyselin. Nejvhodnější doba kvašení je 7-10 dní. Pak je sice nápoj poměrně kyselý, avšak obsahuje už dost organismu prospěšných kyselin. Pokud vám jeho kyselost bude připadat přílišná, můžete ho před vypitím zředit minerálkou. Co se týče maximální doby kvašení, tu nikdo neurčil, ovšem pokud nemáte přímo v úmyslu vyrábět kombuchový ocet, je zbytečné nechávat houbu v nápoji déle než 10-12 dní.
   Co se týče množství vypitého nápoje za den, doporučuje se 1/3 - 2/3 litru, a to nejlépe po 1-2 dl ráno na lačno, před či po obědě a nějakou dobu před spaním (ráno organismus potřebné látky dobře vstřebá a v poledne a večer organické kyseliny pomohou při trávení). Samozřejmě je možné vypít denně i větší množství nápoje, zvláště při horším zdravotním stavu. Vždy však mějte na paměti, že všeho se má užívat s mírou.

   Aby bylo dosaženo blahodárného účinku na zdraví, je třeba užívat nápoj dlouhodobě. Někdy se pozitivní účinky dostaví po krátké době, jindy až po několika měsících či dokonce po roce či dvou, záleží na druhu onemocnění a organismu toho kterého člověka.



Rozmnožování   

   Kombucha má velkou vitalitu. Má velmi rychlou, téměř až neuvěřitelnou regenerační schopnost. Přirozeně se rozmnožuje tak, že se rozrůstá do několika vrstev, přičemž vždy navrchu je houba nejmladší a vespod nejstarší.
   Starou houbu je třeba vyhodit. Že dožila, poznáme podle tmavě hnědého zbarvení. Délka života houby (= jedné vrstvy) je asi 2-3 měsíce. Po této době je třeba ji odstranit, jinak by kazila chuť nápoje a brzdila růst celé kultury.
   Další houbu můžeme získat třemi způsoby:

  1. oddělením vrstev
  2. odříznutím kusu houby (oddělené kusy by neměly být menší než 6 cm v průměru)
  3. necháme si novou houbu vyrůst na hladině kombuchového nápoje, který dáme do širší nádoby a postavíme na teplé místo. Již druhý den se na hladině začne tvořit rosolovitá hmota, která během pár dní zpevní v pěknou houbu.
 

   Přerušení přípravy nápoje

   Stane se, že budete potřebovat z nějakého důvodu přípravu nápoje přerušit. V tom případě je nejlepší nechat ji v nádobě s trochou kombuchového nápoje a dát ji na chladné místo. Lze ji dát i do ledničky, v tom případě pro její uchování použijte zavařovací sklenici, kterou uzavřete víčkem. V chladnu houba vydrží minimálně 3-4 týdny, spíše ale několik měsíců. Kvas, ve kterém ji necháte, bude po této době velmi kyselý, můžete ho proto použít jako jedlý ocet či jako přídavek do nového čaje pro kombuchu.
   Houbu lze i zmrazit. Nízké teploty jí neuškodí, při zmrazování je ale třeba dbát na to, aby nebylo příliš pomalé - potom by se vytvořily ledové krystaly, které by porušily stěny buněk, což by znamenalo poškození houby. Proto je vhodné postupovat tak, že mrazák dáme na nejvyšší stupeň, necháme ho "předmrazit" a pak uložíme dovnitř houbu, nejlépe v mikrotenovém sáčku (sklenice by mohla prasknout). Kombuchu rozmrazujeme tak, že ji dáme do čerstvého živného roztoku. Je třeba počítat s tím, že houba potřebuje určitý čas, než se "probere" a její životní procesy se zrychlí na normální úroveň. Proto se bude zprvu jevit jako "mrtvá", kterýžto stav může trvat čtrnáct dní i déle. Houba, která prodělala proces chlazení v ledničce či mrazáku, bývá bělejší, silnější a pevnější; viděla jsem houbu, která po vyjmutí z ledničky měla naprosto dokonale kulatý tvar a byla na všech místech přesně stejně silná a naprosto hladká, přičemž před chladícím procesem byla trochu neforemná, jak je obvyklé.
   Existuje i naprosto odlišný způsob uchování kombuchy, a to sušení. Jen je třeba dbát na to, aby byla sušena v pokud možno čistém prostředí, aby se na jejím povrchu neusadilo příliš nežádoucích druhů kvasinek či jiných mikroorganismů. Mimochodem, víte, že usušená kombuchová masa se používá k výrobě umělé kůže?



Poruchy při přípravě nápoje   
   Vzhledem k tomu, že kombuchový nápoj je kyselé prostředí, příliš se v něm některým nežádoucím (hlavně toxinotvorným) mikroorganismům nedaří. Některé ze zdejších kyselin byly dokonce uznány jako oficiální konzervační látky (konkrétně kyseliny octová (E 260), mléčná (E 270) a šťavelová). Dalším faktorem samoochrany je alkohol - ten zase výrazně potlačuje plísně. Kyselina octová a kyselina usninová mají antibiotický efekt, a to dosti značný. I oxid uhličitý má k této problematice co říci - působí taktéž antimikrobiálně. I on je veden jako oficiální konzervační látka (E 290) v potravinářství.
   I přes všechna tato fakta se mohou poruchy vyskytnout. Nejprve však pojednám o poruchách zdánlivých:
   Tmavě hnědá vlákna, visící z houby do vody, nejsou vadou, jedná se o odumřelé části houby, které odstraníme při jejím mytí po slití nápoje.
Kolem houby či mezi vrstvami můžeme často pozorovat ostrůvky drobných bublinek oxidu uhličitého, které mohou být při zběžném pohledu považovány za plíseň. Větší bubliny mohou zase houbu na některých místech vydouvat a dodávat jí zvrásněný tvar. Z toho se však netřeba znepokojovat.
   Přeci jen však i čajová houba může nepříteli podlehnout. Stává se (ač zřídka), že se na jejím povrchu vytvoří plíseň. V takovém případě nápoj raději vylijte, houbu důkladně omyjte pod tekoucí vodou, povrch otřete tampónem namočeným v octě a dejte ji do nového oslazeného čaje, do kterého přidejte ocet a alkohol (podrobněji viz rady v následující sekci "Na co si dát pozor"). Tento postup platí pro situaci, kdy plíseň tvoří jen malé ostrůvky. Pokud houba zplesniví celá nebo se plesnivění v dalším nálevu opakuje, je lepší danou kulturu odstranit a nasadit novou. Jak je známo, lepší než odstraňování následků je prevence, a tak je třeba dbát na to, aby nádoba nebyla umístěna u otevřených zdrojů plísní (vlhká či plesnivá zeď, květináč se zeminou) a neměla by být ani v místnosti, kde se kouří, pak je totiž hrozba nákazy plísněmi značná.
   Někdy mohou poruchu způsobit nepravé octové bakterie - tehdy je kvas zakalený a na houbě je slabý bílý poprašek. Je cítit změnu v aromatu nápoje a chuť je octovější. Tuto infekci odstraníte stejně jako předchozí.
   O nákazu se může jednat také tehdy, když houba očividně neroste, nerozmnožuje se a zatuchle zapáchá.
   Nevítaným hostem mohou být octové mušky (octomilky) a jejich larvy. Proti nim je snadná pomoc: Tkanina nádobu uzavírající nesmí mít tak velká oka, aby jí mušky proletěly, a gumička ji přichycující musí těsnit po celém obvodu.
 

   Na co si dát pozor

   Při přípravě kombuchového nápoje se mohou vyskytnout různé nejasnosti a otázky. Chtěla bych zde ve stručnosti některé z nich objasnit:
   Jednou z hlavních otázek bude, jak dlouho můžeme kombuchový nápoj uchovávat. Záleží na tom, jak ho skladujeme. Kvasný proces totiž nekončí vyjmutím houby z tekutiny, i v ní jsou obsaženy kvasinky, které dále pracují. Pokud chceme, aby nápoj zůstal takový, jak jsme ho slili, je třeba ho uložit na chladném místě či v ledničce. Ačkoli jeho účinek na organismus časem klesá, ještě i po pěti měsících je dostatečně silný.
   Když se v lahvi v již slitém nápoji začnou tvořit tmavěhnědé chuchvalcovité šmouhy, není třeba se lekat. Je to výsledek činnosti kvasinek. Nápoji neuškodí, ale protože na ně asi nikdo nebude mít chuť :), doporučuji nápoj před konzumací přelít přes husté sítko.
V literatuře se uvádí, že v uzavřené lahvi s nápojem může vzniknout přetlak následkem činnosti kvasinek produkujících oxid uhličitý, proto se doporučuje neplnit lahve až po hrdlo a skleněné uzavírat korkovou zátkou.
   Kombuchový nápoj lze pít i teplý, je však třeba počítat s tím, že při teplotě 40 °C odumírají kvasinky, které by odvedly dobrou práci v naší trávicí soustavě ;). Ostatní účinné látky se nezničí ani při 100 °C (s výjimkou termolabilního vitamínu C).
   Hotový nápoj lze ozvláštnit tak, že do lahve přidáme lžíci spařených hrozinek nebo kousky převařeného ovoce (převařeného proto, aby se zničily všechny choroboplodné zárodky, které by mohlo obsahovat). Nikdy však nesmíme tyto přísady dávat do kvasné nádoby s kombuchou, mohli bychom do ní zavléci infekci.
   Horká voda kombuchu hubí, nesmíme ji tedy nikdy dát do horkého čaje. Taktéž přídavný kvas do něj můžeme lít až tehdy, když je vlažný.
   Často se doporučuje, aby se pro přípravu nápoje používala polovina černého a polovina zeleného čaje. Toto doporučení má původ ve faktu, že zelený čaj obsahuje mnoho látek blahodárně působících na organismus, včetně látek s protirakovinnými účinky. Jak již ale bylo řečeno výše, zelený čaj kombuše až tak "nechutná" (i když samozřejmě je možné ho použít). Z vlastní zkušenosti však musím říci, že kombuchový nápoj připravený ze směsi černého a zeleného čaje je chutnější než nápoj výhradně z čaje černého, proto dělám kompromis - nálev připravuji z 2/3 černého a 1/3 zeleného čaje. Co se týče použití zeleného čaje pro jeho léčebné účinky, je lepší a účinnější připravit si ho jako samostatný nápoj.
Kvasná nádoba by měla být na teplém a stinném místě (přímé sluneční světlo kombuše škodí). Vhodné je umístit ji například k radiátoru. Ideální teplota pro kvašení je okolo 27 °C (přijatelná je 23-28 °C).
Pokud budete pro nápoj používat vodu z vodovodu, nechte ji několik hodin stát, aby vyprchal chlór a bezpodmínečně ji převařte (o její mikrobiální nezávadnosti si nedělám iluze). Mohla by zaznít i otázka, zda mohou pít kombuchový nápoj lidé trpící cukrovkou. Odpověď je ano, ale jen za určitých okolností. Nápoj se musí nechat vykvasit tak, aby v něm zůstalo jen minimální množství cukru (literatura doporučuje 3-4 týdny).
   Pokud se vyskytnou problémy s infekcemi houby nebo si nejsme jisti, zda vzduch v bytě neobsahuje větší množství spór plísní, je vhodné do sladkého čaje připraveného pro kombuchu přidat malé množství alkoholu. Ten podpoří růst octových kvasinek produkujících kyselinu octovou, která potlačuje nežádoucí mikroorganismy v roztoku. Koncentrace kyseliny octové potřebná pro potírání nežádoucích mikroorganismů by jinak v zákvasu vznikla až déle. Octové kvasinky povzbudíme také přidáním trochy převařeného octa.
   Když houba po vložení do čaje klesne ke dnu, není to důvod ke znepokojení. Po několika dnech ji vytvořené bublinky oxidu uhličitého zase vynesou na hladinu. Pokud se tak nestane, ani tehdy není důvod k obavám, pokud je vše ostatní s houbou a nápojem v pořádku. Do nádoby můžete dát jednu či více hub; pokusy bylo prokázáno, že koncentrace žádaných látek v roztoku není závislá na jejich počtu.
Při vkládání houby do čaje je třeba dbát na to, abychom ji nedali "vzhůru nohama" :), protože pak by nemohla správně pracovat. Jednotlivé strany lze od sebe většinou dobře odlišit: vrchní je o něco světlejší a bývá hladká, kdežto na spodní straně jsou přichycena tenká hnědá vlákna (pozor, poté, co je pečlivě smyjete, budete houbu identifikovat podstatně hůře, proto ji raději vždy pokládejte vrchní stranou nahoru).
   Při slévání já osobně nápoj promíchám, aby chuť byla rovnoměrná - ve vrchních vrstvách totiž bývá kyselejší, sladší část leží u dna. Tam je také zakalenější - zákal tvoří kvasinky. Ty se promícháním rozptýlí a při slévání se rovnoměrně dostanou do jednotlivých lahví. Četla jsem doporučení, že kvasinkový zákal by se měl v lahvi nechat jako základ dalšího nápoje (namísto přilití kombuchového nápoje). Zcela vyprázdnit a vypláchnout by se kvasná nádoba měla dle této rady asi po každém čtvrtém kvašení. Dá se říci, že oba způsoby jsou správné, při mém se kvasinky přenesou do nápoje, a když se s ním dostanou do těla, příznivě působí v trávicí soustavě, při druhém způsobu zase nový zákvas rychleji pracuje. Je na vás, abyste si vybrali svůj postup.
   Při slévání já osobně nápoj promíchám, aby chuť byla rovnoměrná - ve vrchních vrstvách totiž bývá kyselejší, sladší část leží u dna. Tam je také zakalenější - zákal tvoří kvasinky. Ty se promícháním rozptýlí a při slévání se rovnoměrně dostanou do jednotlivých lahví. Četla jsem doporučení, že kvasinkový zákal by se měl v lahvi nechat jako základ dalšího nápoje (namísto přilití kombuchového nápoje). Zcela vyprázdnit a vypláchnout by se kvasná nádoba měla dle této rady asi po každém čtvrtém kvašení. Dá se říci, že oba způsoby jsou správné, při mém se kvasinky přenesou do nápoje, a když se s ním dostanou do těla, příznivě působí v trávicí soustavě, při druhém způsobu zase nový zákvas rychleji pracuje. Je na vás, abyste si vybrali svůj postup.
   Pokud jste rozhodnuti použít čaj zelený, nejlepší k danému účelu je japonský druh Bancha, můžete ale použít i Senchu či ještě jiné, avšak raději ne žádné aromatizované či ochucené. Antibiotický efekt nápoje vzniká teprve po 7-8 dnech kvašení.
   Ačkoli kombuchový nápoj obsahuje pouze přibližně 0,5% alkoholu, neměli by ho pít vyléčení alkoholici.



Kde lze kombuchu či kombuchový nápoj získat?   

   Pokud máte známého, který kombuchu pěstuje, můžete si mu říci a určitě vám rád houbu dá. Druhá možnost je koupit si násadu v obchodě. Nevím jak na Slovensku, ale v Čechách jsou násady kombuchy poměrně snadno k dostání v obchodech s racionální výživou (cena je 80-90 Kč). V těchto obchodech je k mání i hotový kombuchový nápoj v lahvích. Vzhledem k tomu, co radím pod bodem 3) v minulém odstavci, mělo by být možné z tohoto nápoje kombuchu vypěstovat. Myslela jsem si, že je sterilizován kvůli možným nežádoucím mikroorganismům, a z takovéhoto biologicky deaktivovaného nápoje by samozřejmě houbu vypěstovat nešlo, ale informační leták tvrdí, že je biologicky aktivní, v tom případě tento nápoj můžete pro vypěstování nové houby použít. Pro úplnost uvádím adresu firmy, která prodává snad i na dobírku násady živé kombuchy (cena 84 Kč):
Phoenix
338 43 Mirošov
tel. 0181/922318

 

   Sourozenci kombuchy

   Zájemce o danou problematiku bych chtěla upozornit, že kromě čajové houby kombuchy existuje i mléčná houba, jejíž název ovšem neznám, a kvasné krystaly TIBI, nazývané "japonské mořské krystaly", které se pěstují ve sladké vodě. V České republice se prodávají, viděla jsem inzerát dodavatelské firmy, v obchodech jsem se s jejich nabídkou ale zatím nesetkala. Považuji za možné, že je distribuuje i firma Phoenix, která prodává kombuchu. Vzhledem k tomu, že o uvedených kulturách nic víc nevím, zájemce odkazuji na odbornou literaturu.

 

Zdroje informací   

Kombucha - nápoj z čajovej huby (Günther W. Frank, IKAR 1991)
http://www.mystery.sk/kombucha.html
http://regen.fun.cz/r1999/brezen/34kombu.htm
http://www.fun.cz/regen/r1999/srpen/8kombu.htm
http://www.kombu.de/czech3.htm
http://baf.cz/cement/kombucha.html

 

by luc | goto ( message )