Peter Lunenfeld se ve své knize Snap to Grid obšírně zabývá otázkou, zda existovalo něco jako "telephone art", umění pro médium telefonu, které by šlo považovat za předchůdce net artu. Přestože nachází některé zajímavé projekty, dochází k závěru, že telefon sice ovlivnil moderní kulturu velmi výrazně, ale samostatně se do do oblasti umění příliš nezapsal. Net art v některých ohledech navazuje na video art, s nímž ho pojí například (u video artu nesplněná) očekávání na větší participaci diváků a snadnou šiřitelnost po světě (Nam June Paik a jeho projekt Global Groove) .
Přímým předchůdcem net artu je tzv. mail art (někdy také postal art). Jeho kořeny sahají až k dadaismu a italským futuristům a Marcelu Duchampovi. Za zásadní pak lze považovat osobnost Raye Johnsona v letech 50. a skupinu Fluxus v letech 60. Mail art má mnoho podob, v zásadě se jedná zároveň o produkt (pohlednice, dopis, známka, atd.) a zároveň tvůrčí sociální akt.
Dřív než samotný net art se objevují instalace využívající bezdrátovou komunikaci na ovládání robotů, např. projekty Eduardo Kace (RC Robot v roce 1986, Ornitorrinco v roce 1990 - umístěn v Chicagu a ovládán přes telefonní linku z Rio de Janeiro, tento projekt se pak přesunul v roce 1994 i na internet). První skutečné on-line projekty se objevují v letech 1994-5. V některých případech se jedná o konverzi z jiných hypertextových prostředí (např. Intermedia a Storyspace, příkladem je např. i Grammatron). Období od roku 1996 do 1999 můžeme považovat za zlaté období net.artu, vznikla různorodá komunita soustředěná kolem mailing listů a serverů jako 7-11, nettime, rhizome.org a další. Od roku 1998-9 se net.art stává pouze jednou částí z mnohem většího celku: prosazuje se program Macromedia Flash, který si získává celou řadu příznivců, a nová estetika, která se s původním programem net.artu rozchází téměř ve všech bodech. Net.art, který dříve dominoval (důsledkem bylo zaměňování termínů net art a net.art), poněkud ustupuje (lze nalézt i hlasy mluvící o "smrti net.artu" jako hnutí, např Dunja Kukovec v eseji History and Futurism of the NET.ART Story). Zároveň si však net art (jako celek) vydobyl svou pozici ve světě galerií a kurátorů. Od roku 1997 funguje klasický projekt äda 'web pod patronací Walker Art Center v Minneapolis. Zakladatel New Media Initiatives tamtéž, Steve Dietz, uspořádal při příležitosti konference Museums and the Web v dubnu 1998 výstavu Beyond Interface, tehdy vybraných 24 příspěvků bychom dnes mohli nazvat "zlatým fondem net artu". Zajímavé jsou i doprovodné eseje. Další obdobně významnou událostí byla výstava net_condition, kterou na podzim 1999 v Zentrum für Kunst und Medientechnologie v Karlsruhe uspořádal Peter Weibel. Rakouská Ars Electronica patřila k prvním renomovaným výstavám, které do svého programu zařadily internetové umění. Další významnou institucí bylo San Francisco Museum of Modern Art (SFMOMA), kde vznikla sekce 010101 věnovaná net artu. Velká net art komunita v New Yorku našla záštitu pod patronací Whitney Museum, ve Velké Británii se net art dostal do Tate Modern.