V následující části se budu věnovat analýze pěti vybraných projektů, z nichž každý představuje specifickou formu net artu.

Mark Amerika původně vytvořil Grammatron v prostředí Storyspace (první verze byla dokončena v roce 1993), teprve v červnu 1997 jej přesunul na internet, kde se stal jedním z prvních a zároveň nejkomplexnějších příkladů hypertextového románu, nebo chcete-li, labyrintu. Naleznete zde kombinaci cyberpunku, aktivistických postojů, kabaly a sexu… Ačkoliv dominuje text, svou roli hraje i hudba a grafika, i když se z dnešního hlediska mohou zdát technologicky poněkud primitivní.
Hlavní hrdina, Abe Golam, je zvláštní postavou (v interview pro Dichtung Digital Mark Amerika uvádí, že obsahuje některé autobiografické rysy) - na počátku se o něm dozvídáme toto: "Abe Golam, legendární info-šaman, cracker kouzelnického kódu a tvůrce Grammatronu a Nanoscriptu, ...". Ale Abe není jen programátor, nebo hacker - zároveň je také hudebník (doprovodný soundtrack je jeho hudba, na kterou jsou v textu tu a tam narážky), teoretik v oblasti virtuální reality a informatiky obecně, který čtenářům vysvětluje změny, které nastaly ve světě a cyber-světě.
Abe Golam trpí ztrátou: jeho přítelkyně a nejlepší žačka Cynthia Kitchen zmizela a on si připadá starý a opuštěný. Ovšem již na počátku příběhu od ní dostává naléhavou zprávu: korporace In-Tell a MACRO se chtějí zmocnit Nanoscriptu, programovacího jazyka, který Abe (s pomocí Cynthie) vytvořil, zpeněžit jej a s jeho pomocí získat ještě větší kontrolu nad cyberspace. Cynthie Abeho prosí, aby přijal pozvání do Prague-23, jednoho z nejmódnějších virtuálních měst. Tam se mají setkat a společně zabránit snaze o ovládnutí Nanoscriptu. Abe souhlasí a nechá se proměnit v datový proud, který je nasměrován do cyberspace (Amerika používá neologismus "electrosphere"). Zde se setkává s avatarem (program vytvořený za účelem reprezentace osoby v cyberspace, termín použil poprvé Neil Stephenson v románu Sníh) Ms. A, který vytvořila Cynthia. Abe je Ms. A naprosto fascinován, což je později ještě znásobeno tím, že mezi nimi dochází k sexuálnímu sblížení - důvodem je snížení hladiny testosteronu. Soulož má zabránit tomu, aby podlehl sexdroidům ve virtuálním městě. Přes všechna varování se (v různých dějových liniích různě) Abe neubrání různým pokušením a prožívá podivná, zejména sexuální dobrodružství, často kombinovaná s kontemplativními pasážemi zabývajícími se identitou, linearitou času, definicí umění a umělce a podobně. Poté se ovšem vrací k Ms. A, aby se setkal se záhadnou Ptedepe, o níž víme jen málo z memorand, které rozesílá coby vedoucí projektu firmy In-Tell, který má za cíl ovládnout Nanoscript. Před odjezdem zjistí, že Ptedepe a Cynthia jsou jedna a tatáž osoba. V místě zvaném Sector Abe najde reprodukci židovské čtvrti a zde dochází k vyvrcholení příběhu: Cynthia nevratně propojí všechna svá a Abeho data v jedno a tím vytvoří Digitální bytost, která se přesune do nového světa, který bude od vnější reality "odstíněn", Cynthií nazvaný "Genesis Rising".
Tolik úvod k zápletce. Projekt Grammatron se skládá z asi 770 jednotlivých stránek, které se liší rozsahem - od několika slov či jedné věty až po sloupek o délce dvou normostran. Obvyklý rozsah je 50 až 100 slov. Některé stránky se opakují pouze v pozměněné verzi (v závislosti na textu, z nějž vedl odkaz) - buď jsou zkráceny, nebo se objevuje téměř totožný text, ovšem jako odkazy slouží jiná slova, vedoucí na jiné stránky.
Pokud mluvíme o hypertextovém románu, nabízí se logicky otázka začátku a konce. Grammatron má přes svou rozsáhlost přesně definovaný začátek: úvodní stránku, na kterou se samozřejmě může čtenář různými oklikami vrátit; a dokonce i vyvrcholení příběhu je jednoznačné - posledních 25 stránek postupuje lineárně. Ovšem zejména zpočátku se čtenáři nabízí neuvěřitelné množství kombinací, jak postupovat. Většina z nich nijak nemění příběh, jeho dějovou linii, spíše se jedná o odbočky, které se zabývají teoretickým přístupem a kladou obecné otázky týkající se např. virtuální identity, nebo o části příběhu, které retrospektivně vysvětlují, co se stalo před začátkem.
Průběh děje je na mnoha místech přerušován erotickými či pornografickými inzeráty, které "prolamují" zabezpečení Abe Golama. Někdy jsou tyto inzeráty, či krátké konverzace doprovázeny animovanými obrázky. Jsou připomínkou raných dob internetu, kdy řada lidí snila o cybersexu ve virtuální realitě.
Na několika místech se čtenář dostává na rozcestníky: stránky, kde je velké množství odkazů, ovšem výběr je zcela náhodný (jednou je to čtrnáctkrát opakované "oh", podruhé 20 nul a 19 jedniček, nad nimi je nápis "it is worthless" (je to bezcenné), pod nimi pak "it is data that worries me" (to data mě znepokojují)). Tyto stránky podle mého názoru fungují jednak jako náhodný prvek, který zvyšuje množství možných čtení textu a také poskytují autorovi východisko ze zápletek, které již nechce dále rozvíjet.
Úvod Grammatronu tvoří část nazvaná Interfacing, kdy se návštěvník dostává spíše do role diváka, než čtenáře: stránky (doprovázené hudbou) se automaticky posunují zhruba rychlostí běžného čtení. Obdobný moment se opakuje ještě jednou - program (jde-li to tak nazvat) Alphaville zobrazuje v abecedním pořadí různá slova - následující písmeno v abecedě pak tvoří další odkaz, který je ovšem zbytečný (z technického hlediska), protože čtenář je po sekundě automaticky přesunut na další stránku.
Když se soustředíme na rozvržení příběhu, zjistíme, že úvodní část umožňuje největší množství kombinací. Domnívám se, že důvodem je fakt, že tato část ještě vlastně není součástí hlavní dějové linie, proto zde lze použít systém odkazů podobný klíčovým výrazům jaké známe z encyklopedií. Ovšem i zde si autor často se čtenáři pohrává: slova tvořící odkazy nejsou vždy dobrým vodítkem: dobrý příklad neočekávatelných asociací tvoří například stránka s titulkem abort, jindy je slovo "meditation" odkazem na pozvánku do Prague-23.
V dalších částech příběhu se velmi často setkáváme se strukturou obdobnou této: ze stránky A vedou odkazy na B, C, D. Ovšem strana B odkazuje na C a ta na D: čili čtenář stejně vždy projde klíčovými body, vybírá si pouze, zdali půjde přímo, nebo oklikou.
Spojení světa cyberspace a mystiky (v případě Grammatronu zejména kabaly) není ničím novým: objevuje se již u Williama Gibsona (např. Mona Lisa Overdrive) nebo u Neila Stephensona - v románu Sníh je dokonce spojení cyberspace, sémiotiky a sumerského náboženství základem příběhu. Ve Foucaultově kyvadle Umberta Eca je počítač využíván ke kombinatorickým úlohám, díky nimž vzniká kabalistický Plán. Teoretickou prací o tomto fenoménu je kniha Techgnosis Erika Davise.
Stojí za to věnovat pozornost jménům postav a míst, ale také některým větám a slovním spojením, které se pravidelně opakují (např. čtyřikrát se opakuje pasáž: "Byl umělec, inženýr, rabín, doktor? Kdo vytvářel koho?").
Abe Golam - Amerika na více místech používá zkomolené výrazy: jejich výslovnost pak odpovídá původnímu slovu (Golam -> golem, cyn-agogue -> synagogue). Proč Golem? Domnívám se, že se jedná téměř o archetyp umělé bytosti, který tak odkazuje nejen na židovské středověké pověsti, ale zároveň na všechny následující "členy stejného druhu": od výtvoru dr. Frankensteina až po Terminátora. Abe (anglická zdrobnělina pro Abraham) pak odkazuje na patriarchu (několikrát je kladen důraz na hrdinovo stáří, které však není absolutní, ale relativní: Abe je jedním z nejstarších pionýrů cyberspace a pamětník začátků, dnes se však cítí velmi starý). Cynthia je v angličtině synonymum pro Artemis, řeckou bohyni lovu a měsíce, což může symbolizovat aktivní roli, mládí (Cynthia je také označována za "panenskou bohyni", což ovšem v případě hrdinky rozhodně neplatí). Ptedepe, pseudonym Cynthie, který používá coby zaměstnankyně společnosti In-Tell, se zdá odkazovat na Ptydepe Václava Havla, nasvědčuje tomu i poznámka, kterou komentuje toto jméno v textu Abe Golam: "Zní to jako hlavička nějaké zprávy napsané v cizím jazyce." (v originále alien language, čili negativně emocionálně zabarvený výraz). Ms. A - tak Amerika označuje avatara, virtuální identitu stvořenou Cynthií - zde se nabízí několik vysvětlení: A může být prostě zkratka slova avatar, ale také (protože Ms. A je prvním obyvatelem Genesis Rising, kde čeká na Abeho a Cynthii) odkazovat na Adama, prvního člověka, stejně jako termín Genesis Rising - stvoření. Názvy korporací jsou velmi jednoznačné: MACRO pro Microsoft a In-Tell je vtipnou narážkou na Intel Corporation.
Grammatron, podle nějž je celý projekt nazván, nelze jednoduše definovat: je to zároveň virtuální identita, kterou používá Abe Golam, je to program, či programovací prostředí, jindy o něm Abe mluví jako o "writing machine" či dokonce jako o stvoření, které předchází výtvoru skutečné Digitální bytosti (Digital Being by šlo ovšem také přeložit jako "digitální bytí"). Nanoscript pak lze definovat ještě hůře: mnohokrát se o něm mluví jako o programovacím jazyku, nikoliv však v takové formě, jakou známe dnes. Dobře je to patrné z této ukázky: "Nanoscript - to byla zakázaná data prostupující electrosphere od úsvitu lidstva. Byl to základní kód, který předepisoval vývoj vědomí v přirozeném prostředí. Toto vědomí, původně považované za konečnou, nejvyspělejší umělou inteligenci, bylo ve skutečnosti součástí něčeho, co Golam nazýval jazykem touhy." Abe Golam a Cynthia jsou si vědomi potenciálu, který se v Nanoscriptu ukrývá a proto nechtějí dopustit, aby byl zneužit pro komerční účely (které souvisí - což je pro cyberpunk zcela typické - s kontrolou a ovládáním, korporace jsou chápány jako těžiště moci). Co je na Nanoscriptu zvláštní, je jeho provázanost s vnějším světem, zejména se sexualitou: opakovaně je zdůrazňována důležitost sexu pro tvorbu Nanosriptu i Digital Being - stejně podstatné byly programátorské schopnosti Cynthie i její vzhled. Sexuální přitažlivost hraje i podstatnou roli ve vztahu Abe Golama a Ms. A.
Právě kombinace témat i jazykových prostředků masové kultury a kultury "pro elity" je pro Grammatron typická. Fiktivní historie uměleckého hnutí končí ostrým přechodem a následuje dialog mezi Abem a Cynthií týkající se drog a sexu. Tomu odpovídá i jazyk, jímž je Grammtron napsán - často je využíván slang, počítačový, cyberpunkový, zároveň nacházíme řadu neologismů a odkazů na mystiku a umělecko-akademické prostředí.
Vizuální stránka Grammatronu je z hlediska dnešního vzhledu internetu velmi jednoduchá. Stále stejné pozadí v podobě nečitelného, "smazaného" textu, základní font, občas velmi zvláštní animace (animované gify), v nichž se promítají fragmenty textu na různá pozadí (obličej, kniha).

Celkově je Grammatron asi jedním z nejpropracovanějších projektů na poli hypertextové fikce: ojedinělý zejména svými přesahy a teoretickým pozadím (doprovodný hypertextový esej Hypertextual consciousness 1.0). Vyžaduje plné zapojení čtenáře, klade na něj relativně vysoké nároky, čili se zajisté nejedná o běžný infotainment, což lze chápat i jako nevýhodu (Scott Rosenberg v článku Clicking for Godot pro magazín Salon vyčítá projektu přílišné soustředění na médium a neschopnost přilákat čtenářovu pozornost). Vzhledem k době vzniku lze pochopit jistou míru technologické zastaralosti, ale ta nic nemění na (podle mne) zajímavém obsahu.

Grammatron byl součástí celé řady výstav a festivalů: např. Ars Electronica '97, The International Symposium for Electronic Art (ISEA) 97', Beyond Interface, Whitney Biennial 2000 Net Art Selection a další. Mark Amerika je rovněž autorem dvou tištěných knih, vyučuje na University of Colorado a od roku 1993 se velkým dílem spolupodílí na vytváření serveru Alternative-X. Spolu s několika dalšími autory se snaží propagovat směr, nazvaný avant-pop ("směs experimentálních technik, vysoké a nízké kultury a pop-kultury." ).